Přitom pro Miroslava Druckmüllera to nebyl první úspěch takového rázu. "Světově uznávaný odborník spolupracuje s předními astrofyziky mnoha zemí a publikuje v nejprestižnějších zahraničních vědeckých časopisech. Jeho obraz sluneční koróny vytvořený z dat pořízených během úplného zatmění Slunce v Mongolsku v roce 2008 uveřejnil na titulní straně i časopis Nature. Ke zpracování obrazů využívá Druckmüller vlastní software, který tvořil osm let ve svém volném čase," uvedla tisková mluvčí VUT Marta Vaňková.
Expedici na Špicberky finančně zaštítil havajský Institut for Astronomy, se kterým má s VUT úzké vazby.
Současně s expedicí na Špicberky se však vypravila na Faerské ostrovy ještě jedna výzkumná výprava pod vedením Jany Hoderové z Ústavu matematiky VUT. Institut for Astronomy se rozhodl financovat i druhou expedici z důvodu nezdaru předešlých výprav kvůli nepřízním počasí.
Sluneční koróna je pozorovatelná jen při zatmění
Nakonec se ukázalo, že výprava na Špicberkách měla na počasí štěstí, jelikož meteorologické prognózy nebyly nakloněny na stranu expedice. Podařilo se pořídit snímek sluneční koróny, který NASA zveřejnila na konci března v rubrice Picture of the Day.
Sluneční koróna je plazmatická obálka Slunce, kterou můžeme vlastním zrakem pozorovat pouze při zatmění Slunce. "Je to díky tomu, že jsou v ní volné elektrony, které dobře odrážejí sluneční světlo. Na první pohled by se mohlo zdát, že vše podstatné se odehrává uvnitř koule. Není to však pravda. Řada zásadních dějů, které ovlivňují i život na Zemi, probíhá v koróně," zakončila Váňková.
Ani kosmické sondy, které využívají ultrafialové spektrum, nejsou schopny zachytit sluneční korónu v takové kvalitě, jak je možné ji pozorovat během zatmění Slunce. Nyní se musí data získaná ze snímků zpracovat. To však potrvá několik měsíců.
