Ladislav Pilka, označovaný jako "otec dětí ze zkumavky“, patřil mezi nejvýznamnější světové gynekology. Narodil se 17. dubna 1933 v obci Hradčovice u Uherského Brodu. Jako syn rolníka již od dětství věděl, že chce být lékařem. O několik desítek let později se zasadil o revoluční úspěch v léčbě neplodnosti. Intenzivně se zajímal o metody umělého oplodnění a během svého působení na ženské klinice v Brně se mu v roce 1982 podařilo poprvé porodit dítě metodou GIFT.
Přitom to zprvu vůbec nevypadalo, že by se gynekologii a porodnictví měl věnovat. Po svých studiích na Lékařské fakultě Univerzity J. E. Purkyně se chtěl věnovat endokrinologii, tedy léčbě hormonálních poruch, ale ani ukončení s červeným diplomem mu nezajistilo místo v tomto oboru.
Ocitl se tak na psychiatrii v Kroměříži, a poté na gynekologii a porodnici v Přílepech u Holešova. Zde působil osm let, přestože se nejdříve marně pokoušel dostat pryč. Během působení na zámečku se však rozhodl přestat vzdorovat a udělal atestaci z gynekologie. Tím byla jeho kariéra předurčena.
Zbytek života se tak věnoval problémům spojeným s neplodností. Úspěšně působil na několika gynekologicko-porodnických klinikách. Například od roku 1988 byl přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky v Brně, kterou vedl 10 let. Od roku 2000 pak působil jako přednosta Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně, kterou pomohl vybudovat. V roce 2006 stál u zrodu privátní brněnské kliniky Reprofit International, kde následně hrál roli garanta.
Pilka byl za svou práci a úsilí mnohokrát oceněn, a to jak na české, tak i na mezinárodní úrovni. Mezi nejvýznamnější ocenění patří Národní cena Československé republiky za přínos asistované reprodukci (1985) nebo cena Mezinárodní společnosti pro asistovanou reprodukci z roku 1988. V roce 2011 převzal cenu z rukou primátora města Brna. Pilka zemřel 25. dubna 2014 ve věku 81 let.
Nyní brněnská rada města rozhodla, že jeho ostatky budou uloženy na čestném pohřebišti. Pilka tak spočine ve skupině hrobů číslo H5E. Uložení na čestné pohřebiště je výrazem úcty k památce zemřelých, jejichž celoživotní činnost byla mimořádně společensky prospěšná a všeobecně uznávaná.
